Test přístupu k vedení lidí

Zde máte příležitost poznat svůj osobní hodnotový žebříček

Smyslem tohoto testu je zjištění Vašich hodnot a přesvědčení, které uplatňujete v manažerské práci. Poskytuje Vám příležitost uvědomit si, co preferujete, jak by jste se chtěli chovat, nikoliv jak ve skutečnosti jednáte. Zpětná vazba od našeho okolí vyznívá vždy mnohem kritičtěji. Srovnávací data sesbíraná od téměř čtyř milionů předchozích účastníků svědčí o silné míře sebeklamu, vznikajícího když hodnotíme sami sebe. Uvědomit si tento rozdíl (sebereflexe) a začít aktivně pracovat na jeho minimalizaci je jedním z cílů účasti na programu Leadership Grid®.

Následující test nabízí vždy dva možné způsoby jednání v 63 týmových a manažerských situacích. Určete své preference přiřazením bodových hodnot ke každé z alternativ. Výsledkem bude sedmimísté pořadí od toho nejlepšího, co chcete dominantně používat až po to nejhorší, co chcete využívat nejméně. Aby vznikla taková škála, budete někdy vybírat ze dvou špatných alternativ tu lepší. Jindy se vám budou zdát obě alternativy stejně přijatelné nebo stejně nepřijatelné. Přesto se rozhodněte pro jednu, která lépe vystihuje vaše současné myšlení.

Bodové hodnoty přiřazujte v poměru 3: 0 jestliže výrazně více souhlasíte s jednou alternativou než s druhou. Jestliže souhlasíte s jednou jen o něco více než s druhou, rozdělte body v poměru 2: 1. Systém Vám umožní pouze kombinace čísel uvedené v předchozímch příkladech. Přiřaďte body každé dvojici alternativ.

Při každém srovnání vycházejte z toho, co v současné době považujete za nejefektivnější způsob řízení.

Grid International CZ s.r.o. dodržuje zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních dat. Osobní data slouží pouze pro potřeby personalizace našich služeb a nebudou zpřístupněna třetím stranám.

Test přístupu k vedení lidí

* Jméno

* E-mail:

Zahájit test

1. Když je třeba v týmu rozhodnout, oceňuji proces, který:
A: umožní prozkoumat alternativní názory, které potom mohu porovnat se svým vlastním názorem.
B: vyvolá u ostatních nadšení pro postup práce, který jsem navrhl já.
2. Při vedení lidí je nezbytné:
A: dávat lidem příkazy bez ohledu na to, co si o nich oni myslí a jaký to má na ně účinek.
B: použít jakékoliv prostředky, abych dosáhl svého cíle.
3. Při získávání informací od členů týmu:
A: se dotazuji na to, co potřebuji vědět k prosazení svých bezprostředních cílů.
B: zkoumám všechny důležité a relevantní informace a zdroje.
4. Když převezmu vedení nového projektu:
A: nenutím nikoho k ničemu, dokud to není nevyhnutelné.
B: porovnám a vyhodnotím očekávání lidí s obvyklými postupy a zvyky, abych určil správný postup.
5. Když některý kolega navrhne jiný postup než já:
A: začnu mu vysvětlovat, proč je můj návrh lepší než jeho.
B: dám mu najevo, že když podpoří můj nápad, bude to i pro něj výhodné.
6. Když odlišné názory způsobí konflikt:
A: povzbudím všechny k hledání kompromisu, abych konflikt potlačil.
B: snižuji napětí zdůrazněním pozitivních stránek každého stanoviska.
7. Když se nám nedaří dosáhnout shody:
A: podpořím ten postup, který nejspíše získá souhlas a podporu.
B: nařídím jasný postup práce a pokračujeme dál.
8. Když můj tým utrpí výrazný neúspěch, snažím se:
A: o věcný pohled, abych mohl porovnat tuto zkušenost s dosavadními zvyklostmi a tradicemi.
B: znovu vybudovat důvěru tím, že poukážu na pozitiva této zkušenosti.
9. Moje filozofie řešení konfliktů je, že:
A: konflikt je někdy nutný, ale jen za předpokladu účasti osoby oprávněné udělat konečné rozhodnutí.
B: konflikt je nedílnou součástí pokroku a může být významným zdrojem energie a kreativity.
10. Když při důležitém týmovém jednání vypukne konflikt, je nejlepší:
A: nenechat se do něj pokud možno zatáhnout.
B: zapojit se jen tehdy, když mám osobní zájem na výsledku.
11. Byl bych rád, kdyby mě moji týmoví kolegové považovali za někoho:
A: kdo se tvrdě snaží dosáhnout výsledku.
B: kdo napomáhá, aby plnění úkolů bylo co nejpříjemnější záležitostí.
12. Jestliže je třeba v týmu rozhodnout:
A: předem lobuji u jednotlivých členů týmu pro podporu mých cílů.
B: rozhodnu se sám a vedu členy týmu k tomu, aby mé rozhodnutí přijali.
13. Když se zavádí nové pracovní procesy, je důležité:
A: zapojit do toho ty, kterých se to bude týkat.
B: aby rozhodnutí byla založena na dosud ověřených metodách.
14. Když se blíží termín odevzdání důležité práce:
A: nechám lidi, ať si sami určí, co je potřeba udělat.
B: nutím lidi k většímu výkonu a zvýším dohled.
15. Když jsem v týmu se svým názorem sám:
A: nabídnu podporu tomu postupu, který akceptuje většina.
B: manipuluji diskuzi ve prospěch svého stanoviska.
16. Když někdo z mého týmu za mnou přijde s nějakým problémem:
A: snažím se dozvědět co nejvíc informací, protože mi to může být časem užitečné.
B: nabídnu mu svou radu a vyřeším problém za něj.
17. Při přijímání rozhodnutí společně s ostatními je důležité:
A: vytvořit prostředí vzájemného porozumění a důvěry.
B: udělat takové rozhodnutí, jaké navrhují ostatní.
18. Abych motivoval svůj tým ke splnění cíle, za který jsem zodpovědný:
A: použiji, cokoli je třeba, abych získal jejich podporu.
B: prezentuji cíl tak, aby byl akceptovatelný pro co nejvíce lidí.
19. Když ostatní naznačují, že za problém, kterým tým trpí, jsem zodpovědný já:
A: nabídnu vysvětlení a vyjádřím své zklamání nad nedostatkem podpory ze strany týmu.
B: odmítnu za to převzít plnou odpovědnost a trvám na tom, že se bude pokračovat v práci.
20. Když někdo z týmu nesouhlasí s mým názorem, oceňuji na něm když:
A: nezpochybňuje moji autoritu.
B: mě vyzve ke společnému hledání nejlepšího řešení.
21. Při zavádění nutné změny:
A: dávám k dispozici jenom vyžádané údaje a fakta.
B: vysvětluji členům týmu, jak jejich podpora přinese prospěch každému.
22. Abych zabezpečil splnění naplánované akce:
A: držím se daných cílů, sleduji, co už bylo splněno a společně s těmi, kterých se to týká, rozhoduji o případných změnách postupu.
B: podporuji osobní zájmy jednotlivých členů týmu.
23. Když se má učinit týmové rozhodnutí, je nejlepší:
A: mít jasnou představu, čeho chci dosáhnout a prosadit své stanovisko u členů týmu.
B: získat členy týmu jednotlivě na svoji stranu, aby rozhodnutím nebyly ohroženy mé vlastní cíle.
24. Oceňuji rozhodnutí přijatá na:
A: základě dosavadních zvyklostí a postupů.
B: základě informací a logické úvahy, kteréá zaručí, že později už nebude třeba nic měnit.
25. Když se názory v týmu polarizují, nejlepší přístup je:
A: mít někoho, kdo bude sloužit jako prostředník, aby nevypukl konflikt.
B: podpořit otevřenou a přitom cílevědomou výměnu všech názorů.
26. Když některý kolega nevědomky nesprávně interpretuje můj názor:
A: přejdu to, je-li to osoba mě blízká, v případě ostatních vyjádřím zklamání.
B: buď mlčím nebo to ocením jako novou interpretaci.
27. Když nastane v týmu otevřený konflikt:
A: vyklidím bojiště.
B: převezmu kontrolu a ukončím konflikt v zájmu udržení pracovního výkonu.
28. Když někdo v týmu opakuje chyby, které týmu škodí:
A: snažím se to s ním tak konkrétně, jak to jde, rozebrat, ujasnit si ještě jednou vzájemná očekávání a najít spolu strategii pro zlepšení.
B: jasně vyjádřím nelibost a zopakuji, co se očekává. Za předpokladu, že dotyčný se chce v budoucnu více snažit, mu nabídnu svou podporu.
29. Moje filosofie, pokud jde o iniciativu, je:
A: „Nikdy nešlapej lidem na paty, když něco podnikáš“.
B: „Dělej, co je třeba, abys získal, co chceš“.
30. Když nastoupí nový člen týmu:
A: dám mu na vědomí, že vedení si jeho názor vyžádá, když bude třeba.
B: zasvětím ho do toho, co je v našem týmu obvyklé a jak se nejlépe začlenit.
31. Moje ideální metoda k vyvolání nové iniciativy v týmu je:
A: sebrat nápady od ostatních v týmu, pozměnit ty nejlepší a vydávat je za své.
B: uplatnit nějaký nápad od každého.
32. Když je projekt hotov, je důležité:
A: nejprve chvilku relaxovat, než přijde další práce.
B: diskutovat jeho průběh a poučit se z negativních i pozitivních zkušeností.
33. Můj postoj k motivování členů týmu je, že:
A: všichni lidé potřebují stálý tlak, aby podávali dobrý výkon.
B: šťastní, spokojení spolupracovníci jsou produktivnější.
34. Častým kladením konkrétních otázek:
A: lze ověřit, zda lidé plní mé instrukce s nadšením.
B: riskujete, že se dozvíte příliš mnoho.
35. Když vybírám lidi pro společnou práci v týmu, stavím výběr na tom:
A: kdo má o tu práci zájem a bude podporovat moje zájmy a cíle.
B: jaká je povaha úkolů a kdo má potřebné dovednosti, znalosti či zkušenost s podobným typem úkolu.
36. Když můj tým plánuje své cíle:
A: snažím se zajistit, aby se diskuse zaměřila na všemi akceptovatelné a již prověřené cíle.
B: povzbuzuji zúčastněné k volnému rozhovoru o různých stránkách projektu a doufám, že to nakonec povede k ujasnění cílů.
37. Když jsem konfrontován se špatnými výsledky týmu, snažím se:
A: bagatelizovat negativa a najít cestu, jak obnovit týmovou důvěru.
B: vykreslit to jako další příklad toho, jak se zde věci mají a trvám na tom, že za tohle já tedy skutečně nejsem zodpovědný.
38. Když spolupracovník předloží názor, který se liší od mého:
A: vyslechnu ho, ale následně zdůrazním, že můj názor je správný.
B: dám mu na vědomí, že o jeho názor zrovna nikdo nestojí.
39. Když má kolega problémy s nějakým úkolem:
A: snažím se zvýšit jeho sebedůvěru podporou a povzbuzením.
B: pomohu mu nalézt a vyřešit příčiny nesnází.
40. Co se týče výdajů a plánování financí:
A: je pro mne důležité zohlednit stejnou měrou potřeby spolupracovníků i daný rozpočet.
B: všem připomenu, jak je důležité dodržet rozpočet a ocením jejich spolupráci v této věci.
41. Když jsem nucen vyjádřit svůj názor, přestože nechci, je nejlepší:
A: nabídnout neutrální komentáře blízké nejméně kontroverznímu mínění.
B: vyhnout se otázce a změnit téma hovoru a přitom se snažit nedostat se do úzkých.
42. Když s někým v týmu nemohu souhlasit:
A: obvykle si to nechám pro sebe, dokud se z toho nevyvine velký problém.
B: snažím se poukázat na rozdíly, abychom věci lépe porozuměli a našli řešení.
43. Když plánuji projekt:
A: vytvořím vlastní plán a vyzývám pak ostatní, aby své konkrétní úkoly přijali s ochotou.
B: snažím se zajistit, aby ostatním vyhovovalo to, co mají dělat.
44. Když se zdá, že ostatní dělají co možná nejmíň:
A: použiji jakýkoli prostředek, abych je donutil pořádně pracovat.
B: mám za to, že je to jejich věc a mně do toho nic není.
45. Když podávám průběžnou zprávu někomu z nadřízených:
A: předložím pravdivé a úplné hodnocení, ať už pozitivní nebo negativní.
B: předkládám jen ty aspekty, které vyžadují jeho osobní jednání nebo schválení.
46. Když zodpovídám za celý projekt:
A: nechávám, kdykoli je to možné, ostatní, ať sami rozhodují o tom, co budou dělat.
B: vyberu si takové lidi, o kterých vím, že budou bez pochyb podporovat a realizovat mé plány.
47. Když se vedoucí dostane do sporu s členem týmu, nejlepší řešení je:
A: vyřešit problém diskusí a analýzou jejich rozlišných stanovisek.
B: hledat cesty ke kompromisu mezi jejich různými názory.
48. Když uplatňuji autoritu:
A: ujišťuji každého, že nadřízení vědí, co je nejlepší.
B: přibírám ke svému rozhodování co nejméně lidí.
49. Jako vedoucí týmu se mohu vyhnout potížím tím:
A: že nechám ostatní, ať pracují svým vlastním tempem.
B: že zajistím, aby pracovní tempo a zapojení ostatních vedlo ke kladným pocitům týmové sounáležitosti.
50. Když jsou druzí v konfliktu:
A: snažím se najít řešení, které přivede lidi opět k sobě.
B: nevměšuji se a nechám je, ať si své problémy vyřeší sami.
51. Když máte zodpovědnost za zahájení nového projektu, nejlepší postup je:
A: přijmout nezbytná rozhodnutí a oznámit je těm, kdo zodpovídají za jejich realizaci.
B: vyžádat si doporučení a nápady od členů týmu a pak vytvořit takový plán, se kterým budou moci všichni souhlasit.
52. Když jsem zodpovědný za hodnocení pracovního výkonu:
A: upřednosňuji lidi, kteří smýšlejí jako já.
B: zaměřím se na posilování pozitivních výsledků.
53. Když někdo z týmu navrhne směr dalšího postupu:
A: nevyjádřím se, dokud to neposoudí nadřízení a pak jednám podle jejich reakce.
B: poděkuji za jeho návrh, upravím ho do všeobecně přijatelné podoby a předám k posouzení ostatním.
54. Když komunikuji se spolupracovníky:
A: neformálně zjišťuji jejich názory ve snaze dosáhnout přijatelného pokroku, aniž bych se dotýkal konkrétních problémů.
B: povzbuzuji a podporuji ty osoby, které jsou ke mně loajální a držím si odstup od lidí, kteří mi odporují.
55. Nejlepší cesta, jak dosáhnout efektivní koordinace mezi spolupracovníky je:
A: aktivně je zapojovat do plánování projektu a řešení problémů.
B: zajistit, aby spolu vždy dobře vycházeli.
56. Při hodnocení výkonu spolupracovníků je důležité:
A: neutralizovat polemické komentáře pozitivními výroky.
B: projít to hlavní, ale nezacházet do detailů.
57. Míra produktivity se zvětší:
A: v přátelském povzbudivém prostředí, kde se lidem dostává maximální podpory.
B: při aktivním zapojení lidí do pracovního procesu, které posiluje jejich odhodlání přispět ke zdaru týmu.
58. Moje první starost při plánování projektu je:
A: zajistit především svůj osobní prospěch.
B: zjistit, co lidé chtějí a vyvážit práci tak, aby se splnila tato očekávání.
59. Když vám vytknou chybu, to nejlepší, co můžete udělat, je:
A: tvářit se nechápavě nebo svést chybu na někoho jiného.
B: distancovat se vhodnou formou od osobní odpovědnosti.
60. Když z pozice nadřízeného musím pokárat člena týmu:
A: konstatuji chyby, ale negativní komentáře vyvážím pozitivními.
B: vyjádřím svou nelibost a upozorním dotyčného, že jeho chování vrhá i na mě špatné světlo.
61. Týmovou poradu je možné výborně využít k:
A: shrnutí všech dostupných informací pro plánování projektu.
B: objasnění toho, jaké role jsem členům týmu přidělil v plánovaném projektu.
62. Odpor kolegů ke změně může být redukován, když:
A: se zdůrazní pozitivní důsledky změny a negativní se zmiňují co nejméně.
B: se s nimi individuálně promluví a slíbí se jim osobní výhody, pokud změnu podpoří.
63. Když se dva z mých kolegů dostanou do sporu:
A: nevměšuji se, pokud nemám osobní zájem na tom, jak to dopadne.
B: snažím se konflikt zarazit a pokračovat dál, aby neutrpěla výkonnost týmu.

Příští Leadership GRID se koná ve dnech 7.-11. 11. 2010

Využijte možnost být u toho!